Dofča.cz s.r.o.

Maroko, muslimský stát, který musí překvapit každého. Země plná kontrastů, země, která Vás bude šokovat na každém kroku. Nechybí tu vůně, barvy, zajímaví lidé, pro nás chaotická města (ovšem než jim přijdete na chuť), mnoho mešit a královských paláců, zem plná smlouvání, bakšišného, marihuany, nemůžeme opomenout výtečnou kuchyni, arganový olej, moře a hlavně neskutečnou přírodu!

السلام عليكم (salám alejkum – marocký pozdrav)

V květnu 2015 jsme během týdne projeli velký kus Maroka s našim průvodcem, který pochází z královského města Fés, Kamalem Jaberem. Najeli jsme více jak 2 200 km, ale rozhodně jsme neprojeli celé Maroko, což nás nabádá se sem vrátit!

Přiletěli jsme do turistického střediska Agadir, které se nachází u Atlantského oceánu. Tady moře nemůže být snad nikdy teplé, ale překvapil nás jemňoučký zlatavý píseček a velmi kvalitní služby hotelů, které jsme zkusili v hotelu Atlas Amadil. Není čas ztrácet čas a tak se vydáváme druhý den na naši cestu. Přibližně po 250 km přejezdu po krásné marocké dálnici se dostáváme do města Marrakeš, které bývá nazýváno také jako Černá perla jihu a to díky zabarvení vysokých hradeb a místní půdy. Město patří mezi nejkrásnější města Afriky a tak se posilněni kuřetem a kuskusem vydáváme do zahrad Majorelle, které uchvátily i módního návrháře Yvese Saint Laurenta. Klidná oáza plná kaktusů, žab, a jiné fauny a flóry uprostřed města nám zaručila načerpání sil na večerní návštěvu nejúchvatnější pozoruhodnosti Marrakeše, čím je náměstí Jamaa el-Fana. Dostáváme základní instrukce. Co nechceme, nebereme do rukou. Nechceme-li to kupovat, nedáváme se do diskuze. Náměstí doopravdy šokuje již z dálky. Od 17 hodin sem proudí davy místních i turistů. Na tomto náměstí totiž naleznete úplně vše. Od zaříkávače hadů, přes věštce, můžete si tu dát místní specialitky jako šneky, klobásky, vaječné cosi v housce, najdete tu ale i obchody s kabelkami, s lustry, s kořením a mnoho dalšího. Oči Vám však zůstanou hned ze začátku na žonglérech, akrobatech, krotitelích opic a nakonec si ještě zahrajeme hru z dětství, jak chytáte na háček rybičky, ale tady místo rybiček chytáte pet lahve. Nejvyšší čas je jít spát do hotelu Aqua Mirage, nově otevřeného hotelu s vodním světem pro děti a dospělé s nádherným výhledem na pohoří Atlas.

Ráno nás čeká dalších 250 km po dálnici do Casablanky, dalšího z královských měst, kde se nachází největší a nejvýznamnější marocký přístav, a námi navštívená Mešita Hassana II., která je 3. největší mešitou na světě. Jediná marocká mešita, kterou mohou navštívit nemuslimové a pojme až 25 tis lidí a v přilehlém areálu mešity dalších 80 tis lidí. Je nutno ale pokračovat dál. Za 90 km se dostáváme do hlavního města Maroka, a to do Rabatu, které je dalším ze 4 královských měst. A to nám i ukázalo. Zrovna se král Muhammad VI rozhodl projíždět městem. Byla zavřená nejen oblast kolem královského paláce, ale i mausoleum Mohameda V a tak se kolem Kasbah des Oudaias, což je pevnost, okruhem vracíme na dálnici a pokračujeme směr Fés, do 3.tího největšího marockého města. Čeká nás dalších 200 km po posledním kousku marocké dálnice. Jsme celkem rádi, že se ubytujeme v hotelu Atlas Volubis a dáme si k večeři kuskus s kuřetem. Večer už jen krátké protažení nohou v nové části města ve „Ville Nueve“ vybudované Francouzi, šíša a na kutě, neb ráno nás čeká prý nejkrásnější medina Maroka a  jedna z největších medin na světě. Ráno se zastavíme jak jinak než opět u dalšího královského paláce, zajedeme se podívat na vyhlídku nad medinu (abychom věděli, co nás čeká) a vzhůru na to.  Medina v městě Fés je největší bezautomobilovou zónou na světě, a proto je zařazena pod ochranu UNESCA. Fés je také město dvou světů, bohatých muslimů a chudé většiny. To si člověk nejvíce uvědomil na jedné z místních atrakcí pro turisty, což je barvírna kůží. Zaměstnanci, kteří za celý den vydělají na naše cca 150 Kč (což utratíte za místní pivo Casablanka v hotelu), jsou po kolena v roztoku z vody a holubího trusu, další pak v „prý“ přírodních barvách. Ještě do té doby jsem si chtěla z Maroka odvézt právě koženou kabelku. Šokování zápachem z koželužny a pohledem na barvíře se vydáváme dále medinou. Navštívíme klempíře, tkalce, obuvníka, restauraci, abychom si dali kuskus s kuřetem, vyhneme se pár oslům, kteří medinou metelí se zbožím na hřbetech, projdeme masnýma uličkama, kde mlsně řezníkovi kouká pod ruce kočičák, no uznejte sami, zážitek, jen kam se podíváte. Po cca 5,5 hodinách opouštíme vyčerpaní medinu a rádi se vracíme na hotel si před večeří trochu oddychnout. Marocký turistický institut nás pozval na večeři. Vracíme se tudíž do mediny, kde zaplouváme do jednoho z venku ošemtělého domu. Jak říká Kamal, krása se vždy skrývá za dveřmi. A má pravdu. Krása střídá nádheru a my stoupáme na střešní terasu, kde nás čeká úchvatný výhled, milí číšníci, jeden drnkálista a výborná večeře  podobě hovězího, ale nechyběl ani kuskus s kuřetem. Znaveni se těšíme do postele, abychom další den opustili rovné marocké dálnice a vydali se konečně do hor. Čeká nás 400 km přejezd pohořím Atlas. Hned po pár km, kdy vystoupáme do výšky cca 1200 m n.m. začne poprchávat. Abychom protáhli nohy, zastavíme se ve městě Ifrane, známé rekreační marocké středisko, kde tráví svoji přípravu mnoho marockých sportovců a má tu svůj palác i král. Když do něj přijedete, cítíte se jak v Evropě. Sedlové střechy, ale co je zvláštní, jsou osídleny čápy! Nasedat a jedeme dál, se zastávkou na oběd se dokodrcáme do města Efroud, města na kraji pouště, z kterého je už jen pár kilometrů na alžírské hranice. Město je známé všudypřítomnými datlemi. My se ubytujeme v hotelu a vyrážíme s místními do pouště. Cca po 30 km jízdy džípem se dostáváme do vesnice Merzouga, která je posledním místem před dunami. Zvedá se vítr, v zádech máme bouřku, odvážlivci se vydají do pouště na velbloudech, někteří pěšky a někteří přijmou pohostinnost místních beduínů a zalejzají do kazby a poslouchají jejich hudební produkci s šálkem sladkého mátového čaje v ruce. Slibované pozorování západu slunce se nekoná, ale i tak to byl zajímavý zážitek, na který jen tak minimálně do konce cesty nezapomeneme (písek je totiž všude). Přespíme a ráno opět nastupujeme a pokračujeme směr filmová studia v Ouarzazate. Po pouhých 300 km v pohoří Atlas jsme na místě. Opět jsme po cestě zvládli kuskus a kuře, nějaké to hovězí, několik fotografických zastávek, mezi které nechyběla oblast Todra Gorge, jedna z lezeckých oblastí, až končíme v berberské lékárně. V lékárně v uvozovkách. Napatlají vás tam všelijakými mastičkami, které jsou dobré na vrásky, opary, namalují Vám linky pod očima (jako byste kruhy neměli dostatečně velké), prodají Vám koření, které je na trhu asi tak 5x levnější a můžete jít spát. Někteří pokoupili, někteří si odnesli jen úsměv na rtech. Po náročné cestě ubytování v hotelu Kenzi Azghour, večeře a na kutě. Ráno nás čeká zastávka u filmových ateliérů Atlas Corporation, kde se točili filmy jako třeba Asterix a Obelix, nebo Babel s Bredem Pittem v hlavní roli. Čeká nás posledních pár set kilometrů směr Agadir. Slovy 370 km, které si zpříjemníme zastávkou nejen na kuskus a kuře, ale také v úžasném městečku Ait ben Haddou z 11 století, kde se točil film Gladiátor s místním obyvatelstvem jako komparz. Projdeme městečkem, přebrodíme řeku a už mažeme do Agadiru. Cestou vidíme kozy, pasoucí se na Argánii trnité, která produkuje arganové oříšky a po celém dnu v autobuse jsme zpět v Agadiru, v hotelu Les Dunes d´Or, který se nachází přímo na pláži. Čeká nás už jen zábavný večer s show v Restaurant Chems Ayour, hudebníci, akrobaté, jezdci na koních a na kutě. Druhý den si nenecháme ujít místní suk (tržiště). Za 20 dinharů se necháme odpravit taxíkem na tržiště, kde neodolám a po smluvení ceny více jak o 50% podléhám, tahám z peněženky EURa (tvrdou měnu) a kupuji 2 kožené kabelky J Na hotelu si už jen dáme pár drinků, chutný oběd v rybí restauraci s výhledem na moře, dohoníme trochu opálení a už míříme na letiště, odkud jsme za 4 hodiny letu v ČR. Nezbývá jen dodat, že k poslední večeři jsme měli jehněčí, ale donesli i kuskus s kuřetem a moc dobré marocké víno!

Maroko je kus(kus) rozmanité země. Týden stačí jen na vytvoření si obrázku, že se jedná o velice friendly muslimský stát (kde jsem neměla ani jednou pocit strachu), plný úžasných zážitků a míst.

عليكم السلام (alejkum salám – nashledanou)